Zrizeni hornickeho skolstvi se totiz staio soucasti snah o reorganizaci vseho technickeho skolstvi v rakouske monarchii ve 30. letech 19. stoleti, a to Polytechnickych ustavu v Praze a ve Vidni, Banske akademie v Banske Stiavnici a o rozsireni vyukovych osnov univerzit radou prirodovednych a technickych oboru. Nedostatek kvalifikovaneho banskeho personalu vyssich i strednich kategorii se vsak staval stale nalehavejsi, predevsim vzhledem k narustajici potrebe tezby uhli jako energetickeho zdroje v tovarnach_a zahy v zeleznicni a lodni doprave. R. 1837 proto Ceske gubernium vyhlasilo anketu, v niz 19 krajskych uradu v Cechach melo zjistit priciny zabrany rozvoje ceskeho hornictvi a podat navrhy na napravna opatreni. Zpracovanim doslych zprav a o jejich vyhodnoceni byl pozadan Kaspar hrabe Sternberg, ktery ve svem shrnujicim dobrozdani potvrdil jiz predchozi zjisteni - ze je nezbytne nutne zridit v Cechach hornicke skolstvi. Svuj rozklad pro Ceske gubernium Sternberg jeste tehoz roku doplnil obsahlym memorandem, ktere vypracoval pro nejvyssiho purkrabiho kralovstvi Ceskeho hrabete Karla Chotka. V nem prukazne dolozil, jak zasluhou banskych akademii a hornich skol byl umoznen rozvoj hornictvi v Anglii, Francii a v Nemecku. Presto, ze Sternbergova argumentace byla nejvys presvedciva, vladni mista jeho memorandum odlozilo ad akta.
展开▼
