Banske stroje a zarizeni ve slavkovsko-krasenskem reviru (Od stredoveku do ukonceni tezby)

摘要

Ze tezba rud ve slavkovsko-krasenskem reviru trvala dlouha staleti, je vseobecne uznavanou skutecnosti. Historicky je overeno, ze zprvopocatku to byly nalezy cinovych krup v potocich, kdy tezba probihala ryzovanim, pozdeji doplnene o tezbu hlubinnou, a to stribra a snad i zlata. V prubehu staleti pak vzrostl vyznam wolframu a v polovine XX. stoleti to byla tezba uranu. Clovek k jejich ziskavani nejdrive napodoboval prirodu, pri zahluhovani vsak rostl vyznam pouzivane techniky. Protoze s hloubkou sachet rostly i potize spojene s tezbou a dopravou rudy, jeji upravou i odvodnovanim dolu, byla hornicka prace vzdy velice narocna na kreativitu pracovniku. Hornici tvorili predvoj ve vyvoji techniky vubec. Prvotni zpusob dobyvani - tedy ryzovani, melo za nasledek, ze charakteristicky nastroj - sedmizube hrabe - se dostaly do znaku obou hornich mest, a to Horniho Slavkova i Krasna. Geologicke pomery Hubskeho a Schnodoya pne vcetne krasen-skeho zilneho pasma a jejich geomorfologicke podminky si vyzadaly pri exploataci loziska zvlastni formy technicke prace. Tato prace ma hovorit o tom, co udelalo nas revir zajimavym z hlediska hornictvi. Chtel bych ukazat, ze i zde byli hornici premyslivi a vynalezavi. Tomu mnohdy odpovidal i rozsah dolovych mer a pocty zarazenych sachet.