200 let od zarazeni Sevcinskeho dolu na Brezovych Horach

摘要

Montanni podnikani na Pribramsku se zapsalo do dejin hornictvi radou vyznamnych udalosti. Zvlaste dulezita casova etapa v teto pracovni tradici, sahajici az do prehistorie regionu, se odehrala od sklonku 18. stoleti do devadesatych let stoleti devatenacteho [1]. Ve druhe polovine 19. stoleti se zdejsi banska cinnost dostala na vrchol konjunkturalni epochy a vydobyla si zaroven vehlasne renome take v mezinarodnim kontextu. Prvne v ramci rudnich reviru habsburskeho statu zde doslo napriklad k vyuziti parnich stroju, dratenych teznich lan a stoupacich stroju; prvne na svete tu bylo dosazeno svisle hloubky 1 000 m za pomoci jedineho tezniho lana a podzemi vydalo okolo 90% zasob stribra a olova v ramci Rakouska - Uherska. Neprehlednutelnou roli v tomto procesu sehral i Sevcinsky dul, puvodne s nazvem Cisare Frantiska I., zarazeny v Pribrami - Brezovych Horach pred 200 lety, roku 1813.