Uhelne sloje ulozene v blizkosti teles pestrych vrstev (dale PV) hornoslezske cernouhelne panve byly oxidacne a tepelne altero-vany 11,2,3], Podle paleomagnetickych mereni lze vznik teles PV datovat do obdobi Jura az Trias [1,4], Lze predpokladat, ze k oxidacni alteraci uhelnych sloji doslo soucasne nebo po vzniku teles PV. Interakce uhli se vzduchem ma za nasledek vzrust koncentrace kysliku v uhli [5,6,7,8,91. Podle mikroskopickeho pozorovani, lze v nabrusech oxidovanych vzorku uhli pozorovat podel mikroskopickych trhlin oxidacni lemy. Se zvysujicim se stupnem prouhelne-ni reaktivita uhli s kyslikem klesa, takze napr, uhli s obsahem uhliku vyssim nez 91 percent jiz oxidacni lemy nevykazuji. Prvnim stadiem oxidace uhelne hmoty je chemisorpce kysliku, v dalsim prubehu oxidace pak dochazi k masivnejsim premenam struktury uhli za vzniku karboxylovych, hydroxylovych (jak alkoholovych, tak fenolovych), karbonylovych (ketonickych nebo chinoidnich) skupin. Oxidaci mohou vznikat rovnez estery (iakiony, nebo u mladsich uhli vosky), peroxidy, hydroperoxidy, etery a metoxylove skupiny 19,101.
展开▼
