Mapa predkarbonskych utvaru (Vacek et al. 1983) je zatim jedinou mapou, ktera dava souhrnny prehled o geologicke stavbe podlozi karbonu a permu v Ceskem masivu. Je to zpusobeno tim, ze stupen vrtne prozkoumanosti je v jednotlivych usecich velmi rozdilny a zbyva vyresit geologickou stavbu cele rady useku. Udaje z vrtu shrnuli v prehlednych mapach geologicke stavby podlozi limnickych panvi Ceskeho masivu Dudek a Pesek (1989). Pomerne nejpodrobneji je prozkoumano podlozi plzenske panve, tvorene horninami svrchniho proterozoika Barrandienu, ktere maji podle geofyzikalnich udaju slozitou tektonickou stavbu. Ta vyznamne ovlivnila vznik systemu udoli, v nichz vznikly nejstarsi sedimenty. Pesek (1970) na zaklade vyhodnoceni vrtu prokazal, ze rozhodujicim prvkem reliefu podlozi, ktery ovlivnoval i vlastni sedimentaci v obdobi vzniku nejstarsich sedimentu nyranskych vrstev a tyneckeho souvrstvi, je zhruba s.- j. centralni deprese, na jejiz existenci upozornil jiz Cepek (1936), obklopena prahy prechazejicimi do oblasti vykli-novani mimo panev. Havlenovy hrbety a udoli jsou k nim pricne (45 - 60 deg) a ovlivnovaly jen mocnost a uhlonosnost radnickych vrstev. Vyplyva to mj. i z mapy reliefu podlozniho svrchniho proterozoika. Z rozboru vrtu plyne, ze system udoli, v nichz zacinala sedimentace, sice sleduje pasmo centralni deprese, ale je jeste slozitejsi bud primarne, nebo v dusledku kerneho rozpadu oblasti v zaveru hercynske orogeneze. Udoli jsou zpravidla 3 - 4 km siroka a nejvyraznejsi mezi Plzni, Chotikovem a latinami a mezi Chotesovem, Vejprnici a Chotikovem.
展开▼
